Aktivita kl횝at roste po deti, jejich sezona zaala letos pozdji – iDNES.cz

Pozdji ne obvykle zaali letos eskobudjovit parazitologov vyhledvat kl횝ata v ternu pro sv vzkumy. I kdy teploty byly pro kl횝ata pzniv, beznov sucho jim moc nesvdilo. Pro svou aktivitu potebuj vy vlhkost.

Sezona v tuto dobu u zan. Letos se ale oproti pedelm rokm zpozdila. Prv vlhkost je rozhodujc pro aktivitu kl횝at, popisuje Jan Erhart z Biologickho centra Akademie vd R.

Proto se stv, e pokud trv such a tepl lto, nebezpen paraziti zdnliv zmiz. Ve skutenosti se jen schovaj a ekaj, a bude zase pret. Aby kl횝ata byla aktivn, mus bt teplota alespo deset stup.

To u bylo v polovin bezna. Pak se ale projevilo sucho a my ekali na d隝. Znovu budeme sbrat zase a nyn, objasuje Erhart. Pro sv pokusy vdci potebuj velk mnostv kl횝at. Proto maj i svj chov s velkou produkc.

Pili jsme na zpsob, jak je dlouhodob uchovat. Pestoe je umme odchovat, stle je velk zjem o ty z prody. Navc chov se po uritm ase mus obmovat. Loni jsme napklad nasbrali vce ne sedm tisc pr dosplch jedinc, pot Erhart.

Sbr vak netrv po cel rok. Vzkumnci chod do prody nejvce v prvn polovin lta. V porovnn s loskm rokem nasbrali letos v tuto dobu minimln tikrt mn jedinc. D隝 ale piel, take se kl횝ata aktivuj. Nemyslm si, e by to ovlivnilo jejich celkov poet, hodnot.

Oblbili si Braniovsk les

V okol Budjovic maj vytipovanch hned nkolik lokalit, kter jsou pro vskyt tchto parazit ideln. Nejvhodnj pro lov kl횝at je napklad Braniovsk les na okraji krajskho msta.

Je to jeden z nejvtch smench les v okol. Tam jim to vyhovuje. V jehlinatch lesch jich tolik nebv, vysvtluje Erhart. Dal podobn lokalita je napklad nedaleko Zlivi. Zrove vyvrtil mlku, e v prod m dl vce pibv nakaench kl횝at.

Poty jsou podle vzkum pod piblin stejn. V eskch Budjovicch je hned nkolik laborato, v nich vdci pracuj na rznch projektech. Jedna se zabv penosem boreli, jin zkoum sliny parazita.

Co napklad zpsobuje, e rna nesvd, kdy se zakousne. Nebo jak docl toho, e se krev nesr. Sliny jsou velice zajmav, ale z jednoho jedince se d odebrat jen mal mnostv. Proto potebujeme, abychom mli vzork dostatek, zdrazuje.

Lid asto pouvaj ped prochzkou do lesa repelent. Ten ale podle Erharta nen stoprocentn inn. Aplikuje se vtinou jen na odv a nikdy se s nm lovk nepokryje cel tlo. Klt si vdy nalezne msto, kter nen oeten. lovk by ml tedy radji zvolit vhodn obleen, doporuuje.

Znamen to mt dlouh rukvy a nohavice, tak zajistit, aby pod n nic nevlezlo. Po prochzce by se mli lid tak dkladn prohldnout. Zatmco vdci si libuj, e zaprelo a budou mt dostatek jedinc pro vzkum, pro vtinu populace jsou tito nepjemn roztoi postrachem.

Na zatku sezony, kter lk lidi do prody, lkai apeluj hlavn na ochranu ped kl횝ovou encefalitidou. Lid se proti n mohou inn brnit okovnm, kter lze podstoupit celoron. Vakcinace vak nespad mezi povinn okovn a lid pod 50 let si ji mus hradit sami.

Nejlep je okovat se v chladnjch mscch, kdy jet nejsou kl횝ata tak aktivn. Jaro je optimln dobou, protoe neaktivn nejsou prakticky nikdy, vysvtluje lkaka Ludmila Sattranov z okovacho centra budjovickho zdravotnho stavu. Ochrnn je podle n lovk piblin po trncti dnech od druh dvky.

Na okovn chod cel rodiny

Ta se podv za jeden a ti msce po prvn dvce. Nyn, kdy u kl횝ata zanaj bt aktivn, tak se interval zkracuje na 14 dn mezi prvn a druhou dvkou. Tet dvka se podv za pt a dvanct msc, objasuje Sattranov.

Zjem o okovn ale podle n klesl. Podepsala se na tom koronavirov pandemie. Lid mysleli na okovn proti covidu, ale zase trochu zapomnali na kl횝ovku. Rozhodn byl men zjem ne ped pandemi. I letos je zjem pozvoln, hodnot Sattranov.

Lid nad 50 let maj nrok na vakcnu hrazenou ze zdravotnho pojitn. Tu ale mohou aplikovat jen lkai a zdravotnick zazen, kter maj se zdravotn pojiovnou smlouvu. dn okovac centrum v Budjovicch ji ale nem.

Prv tto skupin vakcnu doporuujeme nejvce. Je dobe, e to pojiovny podporuj, ale zatuj s tm praktick doktory. Lid tak nevyuvaj centra, kter byla pro tento el zzen, uvauje lkaka. Na okovn chod asto cel rodiny. K osvt pomhaj i skuten pbhy lid.

Pro okovn jsem se rozhodl proto, e znm ve svm okol adu lid, kte encefalitidu prodlali a maj nsledky dodnes. Navc jsem v televizi vidl report o mui, kter byl jet mlad ne j a kvli kltti se o sebe nedoke pomalu ani postarat, mn Pavel Kuera, jen m za sebou tet dvku. Na okovn el s celou rodinou.

We want to give thanks to the author of this post for this amazing material

Aktivita kl횝at roste po deti, jejich sezona zaala letos pozdji – iDNES.cz

Debatepost