Nejvce zneiuj domcnosti. Stoj je to pes osm tisc ron, k studie – iDNES.cz

Lid si vtinou mysl, e nejvt podl na zneiovn ovzdu m v esk republice prmysl nebo doprava. Nejvt problm je vak lokln vytpn, vysvtluje Jchym Brzezina, vedouc oddlen kvality ovzdu eskho hydrometeorologickho stavu (HM) v Brn.

Zneitn ovzdu tak s sebou pin vznamn zdravotn problmy, nejzvanj z nich jsou srden choroby, mrtvice, rakovina plic a respiran onemocnn vetn astmatu. V Evrop kvli patnmu ovzdu pedasn zeme pes 300 tisc lid za rok.

Vzkumnci zespolenosti CE Delf vnov studii pro Evropskou alianci veejnho zdrav (EPHA) vyslili nklady na zdravotn pi a finance, kter stty vynakldaj na een pot vyplvajcch ze zhorenho zdravotnho stavu. Zjistili, e na problmy zpsoben pouze venkovnm zneitnm ovzdu pochzejcm z vaen a topen vdomcnostech vynalo evropsk stty celkem 29 miliard eur ron (piblin 696 miliard korun).

Je jasnj ne kdy dv, e spalovn biomasy a fosilnch paliv v domcnostech nen jen environmentln, ale i zsadn zdravotn riziko.

Milka Sokolovioveditelka Evropsk aliance veejnho zdrav a lkaka

esko je vEvrop bohuel na pednch pkch tohoto ebku. Ron za zdravotn problmy zpsoben spalovnm fosilnch paliv a deva ei zaplat podle studie pes 41 miliard korun. Vpepotu na domcnost to vychz asi na 8 600 korun ron.

Star kotel nebo kamna

Zdrav ohrouje pedevm topen uhlm a devem ve starch kotlech. Prmrn star kotel na uhl ssebou nese zdravotn nklady piblin 700 korun na gigajoul vyroben energie. U topen vkamnech devem to je v prmru 430 korun. Negativn zdravotn dopady maj i fosiln zdroje jako plynov kotle a sporky, avak nsobn ni.

A to experti do statistiky nezapotvaj zneitn uvnit domcnost. Napklad plhodinov vaen na plynu me zvit rove vnitnho zneitn oxidem dusiitm a dvakrt nad bezpen limity stanoven Svtovou zdravotnickou organizac (WHO), piem jde o sklenkov plyn snegativnmi inky na lidsk zdrav.

Podle Brzeziny rozhoduje pedevm technologie vytpn. Mnostv zneiujcch ltek se primrn neodvj od toho, co plte, ale jakm zpsobem to plte. Je pak velk rozdl napklad mezi automatickm kotlem a krbovmi kamny, k odbornk.

Zdravotn komplikace zpsobuj pedevm prachov stice. Lokln vytpn je hlavnm zdrojem prachovch stic. Pochz znj zhruba 60 procent vtch stic (PM10), u mench stic (PM2,5) jsou to a ti tvrtiny, vysvtluje Brzezina. m je stice men, tm vce me kodit zdrav.

Dal zneiujc ltkou je karcinogenn benzo[a]pyren. Ten pedstavuje podle Brzeziny aktuln nejvt problm v rmci zneitn v esk republice. Imisn limit bv pekroen na vznamn sti zem R. Jeho zdrojem je lokln vytpn zvce ne 95 procent.

Na druh stran kvalita ovzdu se vesk republice dlouhodob zlepuje. Minul dva roky pinesly nejlep zaznamenan vsledky v historii. Nejvce podle Brzeziny pomhaj vmny starch kotl. Stle ale plat, e esko pat knejvtm zneiovatelm ovzdu vpepotu na obyvatele vcel EU.

Faktor klima

I vyuvn biomasy pin problmy. Zhlediska pispvn ke klimatick zmn nen ani jej spalovn ideln alternativou, tvrd experti. Zejmna pokud se deviny dovej a kc se kvli nim stromy v lesch, kter by jinak mohly uhlk ukldat.

Masivn nahrazovn uhl lesn biomasou povede k urychlovn zmny klimatu. Dvod je jednoduch. Kdy se toti pokc les a je vyuit jako bioenergie, uhlk z tto biomasy se dostane do ovzdu velmi rychle, ovem novmi stromy nebude reabsorbovn po nkolik dalch desetilet, uvd Michael Norton, editel programu pro ivotn prosted Expertn rady evropskch akademi (EASAC).

Klimatick zmna se ji nyn projevuje na eskm zem vpodob astjho sucha i extrmnch klimatickch jev. Podobnch dopad m vbudoucnu soteplovnm pibvat. Klimatick zmna tak me podle studie pinet mnoh dal zdravotn komplikace, napklad vdsledku extrmn vysokch letnch teplot. Ty nicmn do svch propot vzkumnci nezahrnuli.

Fosiln zdroje stejn jako biomasa podle studie pmo kod zdrav a stejn tak i pispvaj ke zmn klimatu. Mimo to dovoz fosilnch zdroj je nyn vohroen vdsledku vlky na Ukrajin. Vtina zemnho plynu, kter se vyuv vesku, toti pochzela zRuska. Evropt sttnci se proto shoduj, e je teba rusk zdroje urychlen opoutt. Peruen dodvek zemnho plynu do Evropy z Ruska je ve he kvli sporu okolo zpsobu placen.

Pokud by si to situace v esk republice vydala, provozovatel pepravnch kapacit by omezil i nsledn peruil denn spotebu plynu zkaznkm podle vyhlench odbrovch stup. Tch je celkem deset a jejich vyhlen zvis hlavn na me nedostatku zemnho plynu. Krom nich ale vyhlka zmiuje i stupe havarijn.

Dostupn alternativy

Nejlep alternativu podle expert tak v souasnosti pedstavuj obnoviteln zdroje a tepeln erpadla, kter energii et. Kombinace istch zdroj a elektrickho vytpn me zdravotn nklady snit tm na nulu. Zrove tyto zdroje nepispvaj ke klimatick zmn. Odbornci nicmn poukazuj, e stt mus pomoci, aby pechod na alternativn technologie byl finann dostupn pro vechny.

Apelujeme na politiky, aby dohldli na istou zmnu a pomohli domcnostem s pechodem na ist vaen a topen. I kdy domcnosti trp vysok ceny energi, musme se vyvarovat rychlch a pinavch een, kter ns uvazuj ke zneiovn, zdravotnm problmm a k nien klimatu, konstatuje fka Evropsk aliance Sokoloviov.

Vesk republice se dlouhodob vyplc takzvan kotlkov dotace na modernizaci kotl. Ty ale asto vyuvaj plyn, nad nm vsouasnosti vis otaznk. Pozornost se proto upn kpipravovanmu zkonu o komunitn energetice a penzm zevropskch dotanch titul, kter by mly domcnostem pechod na ist zdroje umonit.

We want to thank the author of this article for this remarkable content

Nejvce zneiuj domcnosti. Stoj je to pes osm tisc ron, k studie – iDNES.cz

Debatepost