Zapomenut dti cizinc. Do koly nechod tetina sedmnctiletch, k expertka – iDNES.cz

Dostanou podle vs uprchlci z Ukrajiny v esku stejn kvalitn vzdln jako esk dti?
Na to nen snadn odpovdt, protoe do hry vstupuje ada faktor. Zle, do kter dt nastoup koly – jak je ta kola pipraven, jak m zkuenosti s podporou dt s migran zkuenost nebo s dtmi, kter se teprve u vyuovac jazyk. Jestli m kola odbornky na vuku etiny jako druhho jazyka a podprn personl, jako jsou asistenti pedagoga, koln psychologov a podobn. Jestli tam pijde dt z Ukrajiny jen pr, nebo destky.

Jinak na tom budou dti, kter pijdou do prvn i druh tdy, a jinak osmci, devci nebo stedokolci. Ti budou mt hodn ztenou situaci.

Vznikaj specializovan jednotdky jen pro ukrajinsk dti, jinde jsou integrovny rovnou do tdy. Kter cesta je podle vs ta sprvn?
Nejdleitj je nyn umstit dti do bezpenho prosted. Je tedy v podku dt je do bn tdy i do malotdky. Klov je, aby se ale i v nich u zaalo s vukou eskho jazyka.

PhDr. Kristna Titrov

  • programov editelka obecn prospn spolenosti META, kter nabz podporu pedagogm a kolm, pokud se potkaj se specifickmi potebami dt a k s odlinm mateskm jazykem
  • podlela se na vzniku portluwww.inkluzivniskola.cza na vvoji vzdlvacch aktivit pro pedagogy v oblasti inkluze k s odlinm mateskm jazykem

Jsou vbec esk koly vybaven na to uit etinu jako ciz jazyk?
Pomrn nedvno, v z 2021, dolo ke sputn novho systmu jazykov ppravy na kolch. Podle tohomus bt v kad obci s rozenou psobnost urena kola, kter poskytuje lekce etiny vem nov pchozm dtem z ciziny. Njak pte pro vuku etiny jako druhho jazyka tak existuje.

Umte si pedstavit, e kvli krtkmu fungovn systmu jet nebude perfektn. Jsou to ale prvn kroky, na kter se d navzat. Je teba ct, e dti, kter maj nulovou znalost jazyka, pichz do eskch kol v prbhu poslednch ticeti let. U nyn existuje spousta iniciativ a podprnch materil, kter koly mohou vyut. Nyn to jen ve bude poteba v mnohem vtm rozsahu.

Systm tedy existuje, te ale bude kapacitn mnohem vce zaten. Sama mluvte o jedn kole v kad obci s rozenou psobnost. Maj tedy vechny koly poslat sv ukrajinsk ky tam?
Ten systm urench kol nen zrovna funkn, to kme od zatku. Me njak fungovat v Praze, Brn a dalch velkch mstech, kde je dt z ciziny vc a je mon teba pepravu njak plonji koordinovat.

Pak ale mme adu mench kol, kde maj takovch k pr, a do uren koly to je daleko. asto se navc bavme o malch dtech, kter nemohou dojdt samy, a rodie je nemohou kad den vozit jednu hodinu tam a pak zase zpt. Lep by bylo, aby se dti mohly uit esky ve sv kmenov kole, protoe tato vuka nen otzkou nkolika msc, ale let.

Je tato pedstava realistick? Uitel je jen omezen poet.
To zle na tom, v jakm potu dti do eska pijdou. Je samozejm nutn eit, jak kolstv kapacitn poslit, a to teba tm, e v nich budou pomhat studenti na praxch. Tak je teba otevt kolstv ukrajinskm pedagogm a dalm lidem. Jinak to realistick nen.

Zailo nkdy esk kolstv podobn okovou situaci?
Zailo ji v pedchozch dvou letech. M to sv pozitiva i negativa. Negativn je, e uitel se covidem, distann vukou a astmi zmnami u vyerpali. Souasn si ale myslm, e je to osvobodilo z uritch struktur, kterch se pedtm dreli, a nauilo je to flexibilit. To jsou kompetence, na kterch se d nyn stavt.

Maj se tedy dti uit s ukrajinskmi uitelkami podle tamnch osnov, nebo maj co nejrychleji najet na esk systm?
Ono nen ve vt me ani nic jinho reln, ne dti vzdlvat podle eskch osnov. Pokud ale jet rodie nejsou rozhodnut v esku zstat a spe doufaj, e se vrt na Ukrajinu, nemli bychom jim nsiln nic nutit.

Pokud se chtj dret toho, e jsou oban Ukrajiny, a je to pro n v tto situaci zchrann kotva, neberme jim to.Do z bychom mli nechat volnj reim v adaptanch tdch, zrove s tm je ale do t doby poteba budovat systm.

Take role vuky je v tomto ppad spe takov, abychom dtem ustanovili njak bn reim.
Ano, je velmi dleit umonit dtem alespo v omezen me njakou normalitu. Sedt cel den na ubytovn s rodii by nebylo dobr.

Dti si proly traumatizujcm zitkem. Um koly pracovat s jejich psychickm zdravm?
Dti si proly traumatizujc zkuenost. Podle toho, co se nyn bude dt, z toho trauma bu vznikne, nebo ne. Je dleit jim umonit pracovat se stresem, a u vtvarnou innost, chozenm ven nebo teba zpvem. Ve kolch se samozejm budou tmata ztrty objevovat.

Nicmn mm pocit, e koly neum pracovat ani s psychickm zdravm eskch dt, kter si nim tak hroznm neproly.
Neum, protoe je na to jednak nikdo nepipravil, jednak si musme uvdomit, e pi souasnm nastaven vzdlvacho systmu na to nemaj prostor. M snad kad kola koln psychology? Nem. Maj metodiky prevence, ale ti nemaj uvolnnou innost, mus tedy uit stejn jako ostatn.

Dti maj rzn pbhy a potebuj podpoit, aby je zvldly. To ale koly neum. Nen to vak jejich chyba, ale chyba systmu.

Co by se mlo zmnit?
Kdy se budeme bavit jen o tom, jak nakldat s dtmi, kter pichzej ze zahrani, je teba zajistit dlouhodobou, kvalitn vuku etiny. Je jedna vc nauit se v n zkladn komunikovat, druh vc je plynulost a gramotnost v akademickm jazyce.

Pak je teba pokraovat i vukou matetiny. Kdy se to podcen, stv se, e dt nen gramotn v dnm jazyce, co u je velk problm. Na kolch by mli bt vcejazyn pracovnci, napklad asistenti, pedagogov, aby s nimi dti mohly komunikovat i ve svm rodnm jazyce. A tak zmnit pohled na uivo jako na nco, pes co nejede vlak. Naopak, pokud uitel usoud, e je teba jt teba s dtmi ven a podpoit jejich well-being, ml by to udlat.

Co se te pe o psychiku, chyb nm koln psychologov, speciln pedagogov, sociln pracovnci. A to ve je teba doplnit podprnou st tvoenou dalmi experty a institucemi, protoe uitel nemohou eit ve sami.

Pistoupili jsme k inkluzi, systm ale nereaguje

Vychz z pedagogickch fakult uitel, kte se s tmto vm zvldnou popasovat?
Snahy tady jsou, asto jde ale jen o voliteln semine. Vzdlvn pedagog je v tomto ohledu teba podpoit. Obecn lze ct, e jsme pistoupili k inkluzi, ale pedagogick fakulty na to jet dostaten nezareagovaly.

Kdy jsme u tmatu inkluze, ptomnost dt z Ukrajiny me ve tdch zpomalit vuku. Nebojte se negativn reakce rodi?
To zle na tom, jak se to bude komunikovat v mdich. Mdia maj velk dopad. Pokud se o tom bude mluvit jako o hrozb, hrozbou se to stane. Kdy o tom budeme mluvit jako o pleitosti k rozvoji, bude to mnohem lep.Zpomalit toti potebuj vechny dti. Nkter proto, aby vcem lpe porozumly, jin proto, aby mohly zkoumat vci vce do hloubky. Rychlost vuky nesvd nikomu.

Na druhou stranu, u nyn se objevuj zprvy, e teba v Praze nebude od z dostatek kolnch mst a st dt bude muset dojdt do Stedoeskho kraje. To rodie natve, a u to bude komunikovan jakkoliv.
To ano, ale takovch vzev bude vc. Je teba se na to pestat dvat z na zk perspektivy. Ano, jednoduch to nebude a dopadne to na ns na vechny. Tak to prost je. Msto hledn vinka je ale lep uitele a koly podpoit.

Kdy se na to tedy podvme pozitivnji – me souasn situace pomoci dtem, kter do eska pijdou ze zahrani v budoucnu?
Doufm, e ano. Dt z ciziny v esku dlouhodob pibv, jen za poslednch sedm let na zkladnch kolch o tetinu, a to pokud pomineme souasnou krizi.

My na vzvy v jejich vzdlvn upozorujeme, ale pesto se na n zapomn, protoe se to tkalojen nkolika destek tisc dt. Te to bude vce ne sto tisc.

Jak jsou s jejich vzdlvnm problmy?
Data, kter by se o vzdlvn tchto dt dlouhodob sbrala, neexistuj. Z na praxe ale vme, e jsou ohroenj koln nespnost, ne esky mluvc dti, zvl᚝ kdy pichz a do vych ronk zkladnch kol nebo na stedn koly.

Je to logick. Jak mete zvldnout pijmac zkouky v etin, kdy esky nemluvte? Kadho to napadne, ale systm na to nereaguje. Pijmaky jsou pro n diskvalifikan a i kdy je zvldnou, asto skon jet v prbhu prvnho ronku stedn koly.

Kdy jsme srovnali poet mladch lid z ciziny, kte studuj v esku stedn kolu, a poet tch, kte jsou zde hlen, zjistili jsme, e do koly vbec nechod tetina sedmnctiletch a vce ne polovina osmnctiletch. Data nejsou pesn, ale je to velmi zneklidujc.

Hroz podle vs, e se tady vytvo segregovan ukrajinsk komunita?
To zle, jak se k tomu esk republika postav. Ministerstva vnitra, mstnho rozvoje, kolstv a i dal mus dt hlavy dohromady a vymyslet, jak navit kapacity ubytovn a kol, aby se to nestalo.

Tendence k segregaci budou jednou z nejvtch vzev, a to i z pohledu eskch rodi. Ti mohou zvaovat teba posln svch potomk do tch kol, kde se ukrajinsk dti nenachz, aby je nezdrovaly.Kdy se postav pobytov stediska na vylouench mstech, ti lid budou t nkde pospolu, bude teba aktivn pracovat na tom, aby dochzelo alespo k njak integraci.

We would like to say thanks to the author of this write-up for this incredible web content

Zapomenut dti cizinc. Do koly nechod tetina sedmnctiletch, k expertka – iDNES.cz

Debatepost